Up 2012.11.01 - Kutná Hora a Centrum umění v Kutné Hoře Prev Next Slideshow

 Předcházející foto  Další foto  Index
IMG_4199_1
IMG_4202_1
IMG_4206_1
IMG_4208_1
IMG_4211_1
  IMG_4219_1.jpg - Panorama Kutné Hory si nelze představit bez vysoké štíhlé věže kostela sv. Jakuba. V roce 1330 stáli u zrodu stavby němečtí patricijové a důležité slovo měl patrně i pořádek mincířů a pregéřů, tedy bohatých podílníků v nedaleké mincovně ve Vlašském dvoře, jejichž přání ovlivnilo výběr stavebního místa. Ostroh nedaleko Vlašského dvora se ukázal záhy problematický natolik, že nedovolil dostavbu původně zamýšlené druhé věže. Hlavní jádro stavby bylo ukončeno kolem roku 1380, kdy na řešení západního průčelí se podílela i parléřovská huť, stavělo se však až do roku 1420. Z předhusitské výbavy se dochovala dvě sanktuária vestavěná do hmoty presbytáře. Požáry, které v době husitské prakticky zničily Kutnou Horu, se nevyhnuly ani kostelu sv. Jakuba, avšak nešlo patrně o nijak významné destrukce, protože k opravení krovu se přikročilo až v šedesátých letech 15. století, kdy byly zřejmě pořízeny i fresky v mincířské kapli. K poměrně významným stavebním změnám došlo v osmdesátých a devadesátých letech 15. století z iniciativy významného horního podnikatele Jana Charváta z Ostrova. Byla postavena kruchta nad mincířskou kaplí, opraveny klenby. Inventář kostela obohatily chórové lavice zhotovené Jiříkem Loreckým z Elkuše a varhany umístěné na charvátské kruchtě. Největší investicí měla být zřejmě nákladná archa, která však roku 1507 shořela. Brzy ji nahradila nová, pořízená v dílně mistra Hanuše Efeldara. Dodnes se z ní zachovala predela s výjevem Poslední večeře datovaná do r. 1515. K zásadní změně v interiéru kostela došlo až po Bílé hoře. Barokní kultura, působící na všechny smysly člověka, vyvolala v život nový výzdobný program. V závěru 17. století tak vznikla většina dnešního vybavení kostela, na němž se významně podílel mimo jiných Kašpar Eigler, tvůrce nového oltáře, reliéfu Synové Zebedeovi z roku 1678 a korpusu varhan. Nový oltář obohatila také Škrétova Pieta, dar úředníka mince Šotnovského ze Závořic, Palkův obraz Štěstí sv. Jakuba (1752) a Svatá Trojice vytvořená Petrem Brandlem roku 1734.  
IMG_4223_1
IMG_4226_1
IMG_4231_1
IMG_4234_1
IMG_4239

Panorama Kutné Hory si nelze představit bez vysoké štíhlé věže kostela sv. Jakuba. V roce 1330 stáli u zrodu stavby němečtí patricijové a důležité slovo měl patrně i pořádek mincířů a pregéřů, tedy bohatých podílníků v nedaleké mincovně ve Vlašském dvoře, jejichž přání ovlivnilo výběr stavebního místa. Ostroh nedaleko Vlašského dvora se ukázal záhy problematický natolik, že nedovolil dostavbu původně zamýšlené druhé věže. Hlavní jádro stavby bylo ukončeno kolem roku 1380, kdy na řešení západního průčelí se podílela i parléřovská huť, stavělo se však až do roku 1420. Z předhusitské výbavy se dochovala dvě sanktuária vestavěná do hmoty presbytáře. Požáry, které v době husitské prakticky zničily Kutnou Horu, se nevyhnuly ani kostelu sv. Jakuba, avšak nešlo patrně o nijak významné destrukce, protože k opravení krovu se přikročilo až v šedesátých letech 15. století, kdy byly zřejmě pořízeny i fresky v mincířské kapli. K poměrně významným stavebním změnám došlo v osmdesátých a devadesátých letech 15. století z iniciativy významného horního podnikatele Jana Charváta z Ostrova. Byla postavena kruchta nad mincířskou kaplí, opraveny klenby. Inventář kostela obohatily chórové lavice zhotovené Jiříkem Loreckým z Elkuše a varhany umístěné na charvátské kruchtě. Největší investicí měla být zřejmě nákladná archa, která však roku 1507 shořela. Brzy ji nahradila nová, pořízená v dílně mistra Hanuše Efeldara. Dodnes se z ní zachovala predela s výjevem Poslední večeře datovaná do r. 1515. K zásadní změně v interiéru kostela došlo až po Bílé hoře. Barokní kultura, působící na všechny smysly člověka, vyvolala v život nový výzdobný program. V závěru 17. století tak vznikla většina dnešního vybavení kostela, na němž se významně podílel mimo jiných Kašpar Eigler, tvůrce nového oltáře, reliéfu Synové Zebedeovi z roku 1678 a korpusu varhan. Nový oltář obohatila také Škrétova Pieta, dar úředníka mince Šotnovského ze Závořic, Palkův obraz Štěstí sv. Jakuba (1752) a Svatá Trojice vytvořená Petrem Brandlem roku 1734. Download
Počet fotek: 54 | Home | Novinky ve fotogalerii | Nápověda